Votický klášter ožívá ...

Pod tímto titulkem budete během letošního roku nacházet zprávy o probíhající rekonstrukci františkánského kláštera ve Voticích. Dnes se ještě trochu vrátíme do jeho historie. 

1627 - založení kláštera Sezimou z Vrtby,

1766 - 1771 přestavba do dnešní podoby (původně byly budovy pouze přízemní),

1950 - zrušení kláštera,

90. léta 20. století - návrat kláštera Provincii bratří františkánů,

2012 - zakoupení kláštera Městem Votice,

2014 - podpoření projektu Regionálním operačním programem ROP NUTS II Střední Čechy - město má přislíbenou dotaci 35,7 miliónu Kč, zhruba 7 miliónů bude financováno z rozpočtu města.

Kdo klášter v minulosti navštívil, měl možnost prohlédnout si místnosti, které byly více či méně zdevastované časem nebo lidskou rukou. Nejvíce poškozené byly místnosti v přízemí, zejména v křídle, kterého se dotýkala přístavba na rajském dvoře a místnost bývalé kotelny. Té jsme občas, podle množství vody, která v ní vytrvale stála, říkali "plavečák". A co se v klášteře děje dnes? Je vidět velké pracovní nasazení a úsilí stavebníků
od firmy Hora Tábor. Pracuje se na půdě, kde se mění zchátralé, vlhkem a devomorkou poškozené krovy; jejich výměna předchází položení nové střechy. šude se odstraňují nepůvodní kovové zárubně; jediné původní dřevěné jsou achovány v kapli před bývalou knihovnou. V místnostech i na chodbách se dstraňují podlahy, pod linoleem se skrývá beton a pod ním občas dřevěná podlaha, která novodobé materiály nepřežila. Zkrátka, zatím je klášter jedno velké staveniště. Občas se z oken doslova vyvalí oblak stavebního prachu, občas v chodbě potkáte malý bagřík. A v tom všem pobíhají dělníci, kteří vyvážejí nekonečné množství stavební sutě.

Před stavební firmou leží ještě spousta práce. Nezbývá nic jiného, než jim přát, aby nenaráželi na nečekané problémy a práce mohly pokračovat ke zdárnému konci.

Jana Zelenková